Terénní programy protidrogové prevence
01. 02. 2011 00:00
Snižování zdravotních rizik uživatelů drog je úkolem terénních programů. Sekundárně přispívat k ochraně obyvatel města Prahy. Ota Stloukal, student sociálních prací na Karlově univerzitě v Praze, pracuje v teréních programech tři roky. Společně s ním a kolegyní Magdalénou Šormovou projdeme jejich pracovním prostředím, ulicemi od hlavního nádraží na Václavské náměstí. Tato místa v centru Prahy jsou otevřeným prostorem pro drogovou scénu. Turisté se prolínají mezi uživately a narazit na dealera drog není problém. Ota s Magdou procházejí lokality města a uklízejí použitý materiál zanechaný na místě uživateli. Zde hrozí riziko poranění se o hrot špinavé jehly.
Ota Stloukal, streetworker:
My předpokládáme to, že ty lidi se jednoho dne rozhodnou, že už nechtějí drogy brát dál a začnou se nějakým způsobem léčit a bude mnohem levnější je jakoby léčit, když budou co nejmíň poškozený.
Magdaléna Šormová, streetworker:
Tam jde hlavně taky o tu motivaci, proč když člověk má dejme tomu AIDS, problémy, že trpí dejme tomu žloutenkou. Má mnohem menší motivaci, když je sám ve špatném stavu, s tím něco dělat.
V rámci terénních programů jsou narkomani chápáni jako klienti. A je s nimi jednáno podle etického kodexu. Výměna a poskytnutí sterilního materiálu jsou důležité. Hlavní důvody jsou spatřeny v komunikace a nabídnutí pomoci s odvykáním. Ale pouze za předpokladu, že se klient rozhodne sám.
Evžen Klouček, vedoucí programu streetwork:
Lidi, kteří jsou na ulici, jsou ve fázi zamilovanosti na těch drogách, takže zamilovanost se nedá odvrátit. To je potřeba ji nechat dožít. A „terén“ se snaží, aby ji dožili s co nejmenším poškozením.
Společnost terénní programy mnohdy zavrhuje, protože nevidí souvislost s ochranou obyvatel.
Evžen Klouček, vedoucí programu streetwork:
Terénní programy vznikly proto, že společnost potřebuje ušetřit peníze. Vlastně to není podpora lidí, kteří berou drogy, ale spíš naopak ochrana společnosti před nima. Jak ve smyslu, aby neroznášeli infekci, tak ve smyslu, že ušetří zdravotní systém.
Magdaléna Šormová, streetworker:
Proč třeba společnost taky může reagovat negativně, nebo občas negativně reaguje, je to, že my v podstatě tím, jak přijdeme na ulici, tak najednou ten problém děláme viditelný.
O zviditelnění problému stojí nejméně policie, se kterou organizace zajištující sektor drogové problematiky v mnoha případech spolupracují.
Miroslav Stejskal, Městská policie Praha:
Jde o tu výměnu těch názorů o vhodnosti místa, kde ten terénní program je prováděn. Je-li to přímo v bezprostřední blízkosti vstupu do metra a podobné věci, tak zatím co ten policista, strážník to vnímá negativně, ti pracovníci mají svoji tezi a říkají, že chodí výslovně tam, kde se ti drogově závislí nacházejí.
Cílem programu je kontakt s pouličními injekčními uživateli nelegálních drog, minimalizace zdravotních, sociálních a kriminálních následků.
Anonymní uživatel:
Že tady takhle chodí, já vím, že to vypadá dost blbě. Že to je na ulici, že se tady mění ty jehly, ale i fakt pro ty okolní lidi je to o hodně lepší. Veškerý ty lidi mají nějaký nemoce, když už to berou dlouho. Já jsem se tomu vyvaroval právě díky jim, že jsem si vždycky měnil ty jehly.
Zprávy NTD, Praha
