Proč manželka padlého čínského ministra zavraždila britského podnikatele?

Zbavení moci vysoce postaveného politika Po Si-laje v dubnu 2012 spustilo v Číně politické zemětřesení. Tento bývalý ministr obchodu byl zatčen i se svou neméně vlivnou manželkou Ku Kchaj-laj. Dne 9. srpna stanula Ku Kchaj-laj před veřejným soudem v Che-fej s obviněním z vraždy britského podnikatele Neila Heywooda.

 
Heywood byl nalezen otrávený ve svém pokoji hotelu Lucky Holiday v západočínském Čchung-čchingu 14. listopadu 2011. Letos, údajně 10. dubna, pak byla Ku a jeden její zaměstnanec, Čang Siao-ťün, vzati do vazby pro podezření z jeho vraždy. Jak došlo k tomu, že tato manželka mocného muže a sama právnička, mohla spáchat vraždu?

Čínské vydání Epoch Times uvádí, že byl Neil Heywood zapleten do kontroverzních obchodních aktivit rodiny Po. Patřily mezi ně příjmy z nelegálního odebírání orgánů vězňům a obchodování s lidskými těly.

Podle Epoch Times vedou nitky také k organizátorovi výstavy „Body Worlds” Gunterovi von Hagens.

Kvetoucí obchody s mrtvolami

 
V roce 1999 založil Gunter von Hagens v čínském pobřežním městě Ta-lien dvě továrny na zpracovávání lidských těl, v nichž ošetřoval mrtvoly technikou plastinace. Starostou tohoto města byl v té době právěPo Si-laj. Gunter von Hagens založil své rozhodnutí o volbě stanoviště pro svou továrnu mimo jiné i na základě skutečnosti, že je tam „hojnost mrtvol“ a navíc mohl počítat i s „podporou vlády“. Po založení první továrny na zpracování mrtvol Gunterem von Hagensem pak byly v Číně založeny desítky obdobných podniků. Podle údajů magazínu „Oriental Outlook” v roce 2003 je podnik Guntera von Hagense celosvětově největším producentem preparovaných lidí a Čína je zase celosvětově jejich největším dodavatelem.

Čínské zákony sice obchodování s lidskými orgány zakazují, ale tyto obchody kvetou ve formě „továren na zpracování lidských těl“. Čínské vydání Epoch Times citovalo zprávy jiných médií, podle nichž přepravil podnik Guntera von Hagense v letech 2003 až 2005 třináct dodávek preparovaných lidských těl. V každé takové dodávce bylo více než 100 těl. Od roku 2002 začal Gunter von Hagens s pořádáním výstavy lidských těl. Podle údajů Epoch Times vykazují jeho podniky roční zisk ve výši několika milionů dolarů.

Podle údajů Guntera von Hagense byly tyto „neidentifikovatelné" mrtvoly dodávány policejním úřadem města Ta-lien a dle zdrojů Epoch Times v Ta-lienu pocházejí převážně od umučených praktikujícíchFalun Gongu. Čínské policejní úřady a soudy označují zatčené praktikující Falun Gongu, kteří nechtějí udat své jméno, aby nepoškodili své rodiny či přátele, za „neidentifikovatelné“.

Falun Gong je pokojná kultivační škola buddhovské tradice. Komunistická strany Číny začala v roce 1999 pod vedením tehdejšího stranického vůdce Ťiang Ce-mina s pronásledováním stoupenců Falun Gongu, jejichž počet tehdy podle oficiálních statistik dosahoval 100 milionů a převýšil tak výrazně počet členů komunistické strany.

Po Si-laj byl nejdříve starostou města Ta-lien a poté guvernérem provincie Liao-ning. Následně se stal předsedou komunistické strany města Čchung-čching. Do kampaně na vyhlazení Falun Gongu se od počátku zapojil velmi aktivně. Za jeho vedení byl v provincii zaznamenán čtvrtý nejvyšší počet obětí policejní perzekuce Falun Gongu (z celkových 33 provincií a metropolí). V drtivé většině šlo o zdravé lidi, kteří zemřeli na následky mučení a týrání. Konkrétní případy detailně zdokumentovala webová stránka Minghui, která sleduje perzekuci Falun Gongu v Číně.

Při obchodování s lidskými těly dokázali Po Si-laj a Ku Kchaj-laj ze své pozice obstarat veškeré potřebné dokumenty a zároveň zabránit tomu, aby těla byla vrácena rodinám umučených. Místo toho je sesbírali pracovníci policie nebo soudů, kteří je za vysoké částky přenechali mumifikačním továrnám. Informace Epoch Times nenaznačují, že by si tyto ústavy byly vědomy původu těl. Odtud se pak vyvážely do muzeí a na výstavy po celém světě. Finanční management, inzerci doma i v cizině a obstarávání exportních kanálů zajišťovala právě Ku Kchaj-laj, které byl k ruce Heywood.

Tisíce orgánů odebraných živým vězňům

 
V provincii Liao-ning, kde Po Si-laj působil jako guvernér, navíc existovalo pět webových stránek, na nichž byly v mnoha jazycích propagovány transplantační stanice. Lidské orgány zde byly roztříděny jako zboží a obchodovalo se s pevnými cenami. Například srdce stálo 180 000 USD a oční rohovka 3 000 USD. Šokující byly mimořádně krátké čekací lhůty na orgány - obvykle od 1 do 4 týdnů.

Dle vyjádření čínského vydání Epoch Times pocházely tyto hojně nabízené orgány od uvězněných praktikujících Falun Gongu a právě tyto obchody kontrolovali a prováděli Po a jeho manželka Ku.

Podle několika na sobě nezávislých svědeckých výpovědí byly od roku 2001 do roku 2005 ve městě Su-ťia-tchun v provincii Liao-ning odebrány orgány asi 6000 uvězněných praktikujících Falun Gongu. Poté byla část mrtvol přímo na místě spálena a další část transportována do továren na zpracování těl. Mnoho praktikujících Falun Gongu také zemřelo ve věznicích. Jejich příbuzní však dostali jen urnu s popelem, takže si nemohou být jisti tím, že popel skutečně pochází od člena jejich rodiny.

Podle dvou nezávislých kanadských vyšetřovatelů, Davida Kilgoura a Davida Matase, došlo v Číně v letech 2000 – 2004 k více než čtyřiceti tisícům transplantací, jejichž zdrojem byli převážně věznění stoupenci Falun Gongu. Komplexní vyšetřování těchto zločinů shrnuli kanadští právníci v publikaci Krvavá sklizeň.

Vražda ze strachu před prozrazením

 
Obchodováním s lidskými těly a orgány měli Po a Ku nahromadit gigantické sumy peněz. Podle zpráv japonských novin Asahi Shimbun převedli Po s Ku do zahraničí šest miliard amerických dolarů. Dle informací Epoch Times byl do těchto obchodů zapleten i Neil Heywood.

Ku Kchaj-laj byla zodpovědná za zprostředkování orgánů a těl zahraničním zájemcům, dále za vedení firmy i správu financí. Neil Heywood byl ceněn jako důvěrný partner a údajně byl nápomocný při převodu majetku do zahraničí.

Obrovské jmění Po Si-laje a Ku vzbudilo již dříve pozornost Komunistické strany Číny. Už v roce 2010 bylo proti Po-Silajovi vedeno vnitrostranické šetření kvůli podezření z korupce. Ku Kchaj-laj byla kvůli tomuto šetření velmi znepokojena a začala pochybovat o loajalitě svého důvěrného obchodního partnera. V té době se take Heywood začal od její rodiny distancovat, což zřejmě vedlo k jeho zavraždění.

Nebýt zběha, vše by prošlo

 
The Epoch Times přinesly letos na jaře sérii článku o tom, jak Po Si-laj společně se šéfem čínské bezpečnosti Čou Jung-kchangem utvořili pomocí Výboru pro politické a právní záležitosti (VPPZ) druhé centrum moci v zemi. Oba patří k tvrdé stranické linii bývalého vůdce KS Číny, Ťiang Ce-mina, která na letošním sjezdu komunistické strany hodlala Po Si-laje jako svého muže dosadit do stálého výboru politbyra. Později měl nahradit nastupujícího prvního muže Číny, Si Ťin-pchinga.

Podle spolehlivého zdroje hrála Ku Kchaj-laj v celém spiknutí důležitou roli. Všechno však překazil nečekaný útěk bývalého Poova spojence a policejního šéfa Čhung-čchingu Wang Li-ťüna na americký konzulát, kde začátkem února celý plán vyzradil. To vedlo k zatčení Po Si-laje, Ku Kchaj-laj a odstavení vlivného Čou Jung-kchanga od vedení státní policie. Když Ku Kchaj-laj zatkli, ve snaze uniknout trestu smrti prozradila detaily o spiknutí. Uvedla, že působila jako spojovací článek mezi oběma vysokými funkcionáři a na jejich příkaz mimo jiné podplácela zahraniční média, aby příznivě informovala o jejím muži i Čouovi, zatímco budou útočit a šířit negativní zprávy o Si Ťin-pchingovi.

S aktivitami v zahraničí jí pomáhal Heywood, který o plánovaném spiknutí rovněž věděl. Pozorovatelé neočekávají, že by režim po procesu s Ku Kchaj-laj prozradil více podrobností o „kauze Heywood”, neboť by to vrhlo špatné světlo i na celou komunistickou stranu, což si nejvyšší představitelé nemohou v době politické i společenské krize v Číně dovolit.

---

Zdroj: Velká Epocha