Zákulisí olympiády: Bývalá čínská olympionička promluvila

Někdo může říct, že dny její slávy už uplynuly. Pro bývalou čínskou olympioničku a držitelku stříbrné medaile Chuang Siao-min však nebyla její olympijská kariéra zdaleka o slávě a radosti ze sportu.

Chuang Siao-min, bývalá plavkyně, olympionička:
„Aby mohl atlet jako já vyhrát na olympiádě nebo na Asijských hrách, musí projít tvrdým tréninkem, který každý den zabere sedm až osm hodin. Když v takovém režimu žijete třeba dvanáct let a odcházíte z aktivní kariéry, je vaše tělo opotřebované a zničené. To, čím v tréninku musejí vrcholoví sportovci projít, se dá jen těžko popsat slovy.“

Chuang Siao-min, bývalá plavkyně, olympionička. (NTD News)

Pro svou zemi podstupovala Chuang Siao-min roky brutálního tréninku. Ty se zúročily na olympijských hrách v roce 1988 v Soulu, kde vyhrála stříbrnou medaili a stala se historicky prvním čínským sportovcem, který získal olympijskou medaili za plavání. Mezi lety 1986 až 1990 získala také tři zlaté medaile z Asijských her. Ve 23 letech však odešla z aktivního soutěžení. Její tělo bylo zničené.

Chuang Siao-min, bývalá plavkyně, olympionička:
„Bolest byla tak silná, že jsem nemohla spát. Nemohla jsem se ani pohnout. Rodiče mi museli pomáhat, když jsem se chtěla i jen otočit v posteli. Trvalo to asi půl měsíce. Tehdy jsem byla v agónii. Vyšetření srdce nic neukázalo. Můj elektrokardiogram byl normální, ale mně bylo mizerně.“

Její bývalí trenéři ji opustili. V roce 1995 se přestěhovala kvůli studiu do Jižní Koreje.

Chuang Siao-min, bývalá plavkyně, olympionička:
„Když jsem odešla, už se o mě nijak nestarali, ani mi nezavolali, aby se zeptali, jak se mám, prostě nic. Byla jsem nástroj. Jakmile mě přestali využívat, ztratili o mě jakýkoli zájem.“

Po dokončení školy se stala trenérkou plavání. Svým mladým svěřencům se dnes v tréninku snaží předávat něco, co sama nikdy nedostala - snaží se dbát o celkový emoční a psychický rozvoj svých svěřenců.

Chuang Siao-min, bývalá plavkyně, olympionička:
„Styl tréninku je poměrně svobodný. Pokud máte doma nějaký problém, nebo vás rodiče chtějí třeba vzít na výlet, je to v pořádku. V západních zemích je to něco normálního. V Číně je to však nemyslitelné. Tam máte povinnost trénovat.“

A tak se konečně, po téměř dvou dekádách, hladina života této stříbrné medailistky z olympijských her zklidnila.